"TÝ, POCEM, TO JE FRANCIE!"

V sobotu 23. 9. 2017 odjelo 52 členů KS Hranice se svými rodinnými příslušníky autobusem Bova CK  DOLTOUR na týdenní zájezd do Francie. Dlouhou cestu přes Mikulov, Vídeň, Miláno, Janov nám krátil informacemi, zážitky a zajímavostmi dr. Jaroslav Strnad. V neděli v 9.30 h. konečně vidíme Ligurské moře. Projíždíme Monte Carlem a jeho známými zatáčkami z Rallye M.C. Stejným způsobem "napravo vidíte, nalevo vidíte" pomalu projíždíme bulvár i uličky města Nice. Po poledni jsme v cíli naší 1500 km dlouhé cesty v kempu Azur-Rivage v městečku Anthéor pod červeným pohořím Esterel na francouzské Riviéře. Po "andělském rituálu" se ubytujeme v mobilhomech. Na "tiskovce" se seznamujeme s šéfem cestovky panem ing. Josefem Doleželem, s organizačními záležitostmi a programem.

I když má být celý týden nádherné počasí, neriskujeme a hned v pondělí jedeme do hor k "evropskému Grand Canyonu", nejhlubšímu kaňonu v Evropě, Verdonu. Vyjíždíme v 8 hod. a necháváme za sebou Anthéor, Agay, Saint-Raphaël, Fréjus, projíždíme vojenským prostorem do krásného městečka Comps-sur-Artuby a zastavujeme v místě Balkons. Pod námi v hloubce je říčka Verdon, krásně svítí slunce a my jsme uneseni nádhernou scenérií geologické rezervace, kterou je kaňon Verdon. Pohybujeme se po jižní straně ve výšce 990-1200 m n. m. Focení, kávička - nádhera! Z vyhlídky se díváme na jezero Svatý kříž, ke kterému nás šílenými serpentinami vezou naši výborní řidiči. Přejedeme most přes nejužší místo kaňonu a bez zastávky jedeme do horského městečka Moustiers, vyhlášeného svou keramikou a také poutním místem, kterým je vysoko nad městečkem v horském svahu kostelík P. Marie. Ti dobří z nás se k němu vyšplhali.

V úterý máme fakultativní výlet a odjíždíme na exkurzi i nákupy do města parfémů Grasse do výrobny známé značky Fragonard. Po zajímavém výkladu a pročištění peněženek jedeme ve 12.30 h. do lázeňského města Cannes, procházíme hlavní třídou Croisette, míjíme přístav i festivalový palác, u červeného koberce se nefotíme, protože tam ani není. Něco asi opravují a připravují. Ale otisky rukou si na chodníku slávy kolem prohlížíme. Zájemci o historii města dál procházejí staré město, většina však se jde osvěžit na pláž k moři. Večer jsme "doma", máme výbornou večeři - ostatně jako každý den. Zapíjíme francouzským vínečkem a slavíme oslavence Oldu a Andulku.

Ve středu 27. 9. vyjíždíme směr Valbonne do horské vesničky Gourdon se spoustou obchůdků, s nádhernými vyhlídkami, výhledem na moře (prý je někdy vidět i Korsiku). Díky řidičům se spouštíme kaňonem 6km soutěskou, vidíme dechberoucí vodopády říčky Loup, úzké a nízké tunýlky (Řidiči: "S výškou 3,70 m se sem nevejdou, ale my máme 3,55 m!"). No horor! Ale - NĚCO!! Vidíme z kamenů slepené městečko květin Tourrettes sur Loup. Nádherně naladěni vyskakujeme na křižovatce do umělecky založené vesničky St. Paul. Na místním hřbitově položíme kamínek na hrob malíře Marc Chagalla, prohlédneme galerie s díly Pabla Picassa a dalších francouzských umělců, občerstvíme se výbornou zmrzlinou a od koně z podkov jdeme na zastávku, kam má pro nás přijet náš autobus. Ve 14 h. dobře vymyšlený odjezd pokazili policajti, kteří na nás už čekali, pískali a poslali nás na velké parkoviště, kam si naši řidiči pro nás přijeli. Za "parkovné"=stojné jsme zaplatili 70 Eur! Jedeme do Antibes, prohlédneme město a hurá do moře, na pláž, kterou mnozí nostalgicky znají z minulého pobytu ve zdejším kempu. K večeru směr CARREFOUR a kemp v Anthéoru. 

A je tady čtvrtek 28. 9. - u nás státní svátek sv. Václava. Dnešní výlet je do Saint Tropez. Míjíme městečko Agay, které se táhne od pobřeží až k vrcholkům hor Esterel, dál monument a pomníky na památku vylodění Američanů v jižní Francii, pozůstatky opevnění celého pobřeží až  k městu Fréjus a Saint-Raphaël, což je vlastně souměstí, protože obě města dělí jen potok. Kopírujeme 36 km pobřeží nádherného, výstavního a jachetního města. V 9.30 h. jsme v Saint Tropez, městě, které proslavili Brigitte Bardot a Louis de Funès. Jejich nově otevřené muzeum ve známé budově četnické stanice jsme navštívili, bavili se vzájemným fotografováním v autě, na motorce nebo přímo s četníkem ze Saint Tropez. Promenádou podél moře jsme došli do přístavu, odkud nás výletní loď dovezla do unikátního městečka, postaveného na umělých ostrůvcích Port Grimaud. Někteří nejeli lodí a do "francouzských Benátek"  se svezli naším autobusem. Program byl podle chuti: prohlídka městečka, projížďka lodičkami po kanálech nebo pobyt na největší pláži u moře - až do večera.

V pátek je volný den na koupání v moři u 100metrové písčité pláže u našeho kempu. Přesto 25 zdatných využívá nabídku manželů Strnadových a šlapou do červených hor Esterel, tyčících se majestátně nad naším kempem, podívat se na kemp i moře z výšky. Odpoledne už se všichni scházíme na pláži, vychutnáváme si dary Azurového pobřeží: slunce, moře, písek, teplíčko. Máme radost, že se pobyt vydařil a tak si pod viaduktem všichni zanotujeme Ódu na radost.

V sobotu 30. 9., bohužel, balení, úklid chatek, loučení s kuchařkami, s panem šéfem, s kempem, mořem, viaduktem, ..., hodíme do moře kamínek a po "andělském rituálu" nasedáme do autobusu. Ještě cestou zastávka v CARREFOURU, kde i já podlehnu davové psychóze a koupím smradlavé sýry. Jedeme domů. Čeká nás 20 h. trvající cesta v AUtobusu: AU kolena, AU kyčle, AU záda! Ale v hlavě ŇuŇUŇU! Koukáme z oken, dokud je na co. Pak už nudná a dlouhá Pádská nížina a noc přes Rakousko. V Hranicích jsme v neděli ráno v 7 hodin.

Celkem jsme najezdili asi 3800 km, vše bezpečně a hladce díky řidičům Petr a Petr z Kroměříže. Poděkování patří nejen jim, ale za starost a obětavou péči o nás všechny i Jardovi a Dáše Strnadovým.                                         

                                                                                                                                                                                                                    MAZURKA

 P.S. Tu jízdu AUtobusem klidně a rádi přežijeme i příště! 

Text P. Mazurová, foto V. Štolcarová