Historie města

Publikováno 26.7.2017

Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Samotné Hranice datují svůj vznik do středověku, do 12. století.

Poprvé jsou Hranice (dříve též Alba Ecclesia nebo Mährisch Weisskirchen) zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od počátku 13. století jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě.

Na město byly Hranice vysazeny (povýšeny) v roce 1276, avšak pouze částečně a vysazení bylo dokončeno r. 1292. Od 20. let 15. stol. přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. Město bylo obehnáno dvěma prstenci hradeb zpevněných baštami a třemi branami. Druhá polovina 16. stol. a počátek 17. stol. přinesla časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tří v předbělohorském období se zasloužili o přestavbu původně gotického hradu pánů z Cimburka na pozdněrenesanční zámek s nádhernými arkádami.

V roce 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov.

Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník - majitel hranického panství - Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Dietrichsteinovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy.

V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí - r. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží.

K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c. k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na západní straně města.

Od 50. let 20. století se v Hranicích rozvíjel průmysl, především strojírenský (Sigma) a stavební (cementárna, cihelna) a v souvislosti s tím i bytová výstavba na nových sídlištích. Dálniční průtah městem (80. léta) pozměnil tvářnost severní části města, stejně jako výstavba sídlišť změnila hranická předměstí. Historické jádro města (kromě předzámčí na severní straně zámku) však zůstalo zachováno a od r. 1992 je památkovou zónou (od r. 1994 s památkovým ochranným pásmem). Do památkového ochranného pásma je zařazeno také okolí hřbitovního kostela Panny Marie (Kostelíček) a areálu hřbitova. Přehled hlavních památek města a další informace o nich naleznete na stránkách Městského informačního centra.