Publikováno 16.10.2017
Veřejná zeleň je souhrn všech volně rostoucích a veřejně přístupných zelených rostlin. Jedná se o důležitý architektonický a krajinný prvek s velmi významnými ekologickými funkcemi.Každá zeleň potřebuje svoji periodickou a pravidelnou údržbu, která je dána především biologickou podstatou života rostlin. Uplatňují se zde výrazné sezónní vlivy (kupříkladu: na jaře se musí více kosit trávníky, udržovat záhony a květinové mísy, na podzim je nutné hrabat spadané listí, na jaře pak prořezávat stromy a keře atd. apod.).
je růstová forma vyšších rostlin.Nadzemní část stromu se skládá ze zdřevnatělé nevětvené spodní části - kmene, který se v určité výšce nad zemí dělí na jednotlivé větve. Horní část stromu, kde dochází k větvení, se nazývá koruna.
Stromy neposkytují jen potravu a úkryt pro mnohá divoká zvířata v lesích a parcích, ale mají také spoustu jiných, pro člověka obzvláště důležitých funkcí a v dnešní době velkého znečištění životního prostředí jsou stále potřebnější. Nemají jen estetickou a krajinotvornou hodnotu, kdy dotvářejí osobitou kompozici místa a dávají mu tak jedinečný ráz, ale také velmi dobře působí na náš psychický stav.
Především ve městech mají stromy velký vliv na zdraví obyvatel. Filtrují vzduch zachycováním vypouštěných jedovatých látek (oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý atd.) z automobilů, továren a domácích topenišť. Odhaduje se, že 4 047 m²stromů může každoročně odebrat z atmosféry přibližně 13 tun prachu a plynů. Stromy zajišťují oběh živin a vody, zadržují vláhu v půdě a zároveň ji produkují do vzduchu a tím ho zvlhčují. Vyrovnávají teplotní extrémy – v zimě brání stromy, vysázené blízko budov, jejich teplotním ztrátám, v létě je naopak ochlazují.
Jeden jediný strom protáhne půdou rok co rok 30 000 litrů vody. Vzrostlý strom s plochou listů 1 200 m2 vyprodukuje za rok asi 4 500 kg kyslíku a odebere přitom ze vzduchu kolem 6 000 kg pro člověka jedovatého kysličníku uhličitého.