Znak města Hranic

je symbolem starobylého původu města a jeho městských práv. Vyvinul se ze znaku kláštera v Hradisku, majitele města. (postava sv. Štěpána, patrona kláštera Hradisko). Znak byl obohacen za vlády pánů z Cimburka mezi léty 1430 - 1470. Dne 6. srpna 1629 potvrdil František kardinál z Ditrichštejna, biskup olomoucký, starší privilegia a polepšil znak přidáním emblémů vlastního znaku. (vinařské nože, knížecí čepice)

Znak města Hranic má tuto podobu: 

Zlato-červeně sníženým vydutým hrotem dělený štít. Nahoře na hrotu knížecí čepice provázená dvěma vztyčenými   odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi. Dole tři (2,1) štítky, v pravém zlatém černá, doleva hledící orlice s červenou zbrojí, v levém červeném stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí, prostřední štítek stříbrno-červeně šachovaný. Z horního okraje prostředního štítku vyrůstá postava sv. Štěpána v modrém šatě, držící v pravici tři kameny přirozené barvy a v levici zelenou palmovou ratolest. 
Pozn: . Podle zásad heraldiky se znaky popisují z pozice člověka, který drží štít.  Pravá strana je tedy levá a naopak.  Takže z našeho pohledu  hledí orlice doprava, z pohledu orlice  (nebo držitele štítu ) je to doleva. A stejné je to s polohou štítků na erbu.

Prapor města Hranic

Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky PhDr. Milana Uhdeho byl dne 15. července 1993 udělen městu Hranice městský prapor. Autorem grafického a barevného návrhu je vexilolog RNDr. Vladimír Baar. Návrh praporu respektuje hlavní vexilologickou zásadu, že list praporu obsahuje barevné pruhy podle barev historického znaku města. Šikmé pruhy vyjadřují polohu Moravské brány mezi Oderskými vrchy a podhůřím Beskyd. Modrý pruh symbolizuje řeku Bečvu. Poprvé byl městský prapor slavnostně vztyčen a představen občanům města 8. října 1993.

List praporu tvoří pět šikmých pruhů - červený, žlutý, modrý, žlutý a červený v poměru 4:3:1:3:4.

Poměr šířky k délce listu je 2:3.