Protipovodňová opatření - poldry na menších tocích

Publikováno 20.10.2017

Tři poldry na menších tocích, o které město usiluje, mají za sebou další důležitý krok. Byla potvrzena efektivita jejich případné výstavby. Jde o suchou nádrž V Končinách na Ludině, nad Lhotkou na Veličce a Pod Hůrkou, která by zadržela vodu z okolních kopců. (vizualizace)

Po zpracování Studie proveditelnosti nyní České vysoké učení technické vypracovalo technicko-ekonomické studie efektivity výstavby všech tří poldrů. Efektivita výstavby všech tří nádrží vychází dobře (nejlépe je na tom poldr V Končinách na Ludině). Město nyní pokračuje v jednání s obcemi, na jejichž katastru se tyto suché nádrže nalézají, v případě Ludiny jde o Střítež nad Ludinou a v případě Veličky je to Olšovec. Město při přípravě těchto poldrů spolupracuje jak s Povodím Moravy (Velička), tak s Lesy ČR (Ludina).

Přívalové deště, které zejména v roce 2009 zaskočily Hranice a další obce v okolí, ukázaly, že nebezpečí nehrozí pouze od Bečvy, ale i od menších toků. V Hranicích napáchaly škody zejména Ludina s Veličkou, ale i menší potoky. Proto Hranice prověřovaly možnost vybudovat nad městem suché nádrže.

Suchá nádrž V Končinách

Tato nádrž by měla vzniknout na vodním toku Ludina pod obcí Střítež nad Ludinou. Suchá nádrž by měla mít objem 0,97 milionů m³. Předpokládané investiční náklady jsou 96,7 milionu korun. Naopak přínos při povodních je téměř devítinásobný – 863,8 milionů korun. Tato nádrž vychází ze všech tří posuzovaných poldrů nejefektivněji.

Suchá nádrž Lhotka

Jde o vybudování sypané hráze nad místní částí Hranic Lhotka na vodním toku Velička. Tato suchá nádrž by měla retenční objem 1,5 milionů m³. Předpokládané investiční náklady vycházejí na 168,8 milionů korun, ale přínos je téměř čtyřnásobný – 685 milionů korun..Navrhovaná nádrž se proto jeví jako ekonomicky efektivní.

Suchá nádrž Pod Hůrkou

Jde o protipovodňové opatření na bezejmenném potoce mezi vrchem Hůrka a přírodní rezervací Velká Kobylanka. Suchá nádrž se sypanou hrází by měla mít objem 32 tisíc m³. Zatímco investiční náklady vycházejí podle studie ČVUT na 15,4 miliony korun, přínos při stoleté povodni je přibližně 43 milionů korun. Výsledky ekonomické efektivity jsou pro další přípravu dostatečné, ačkoliv přesnější stanovení případných škod při povodních by bylo možné stanovit pouze při upřesnění rozsahu záplavových území.